1. 11. 2012 - Učíme se kovářskému řemeslu

V letošním roce se do stavení vrátilo staré řemeslo, které má na tomto místě prastarou a hlubokou tradici.
Výměnek, který patřil k našemu stavení, byl postaven zhruba 100 m mimo běžnou zástavbu obce. Takto se při osidlování našich krajů stavěly kovárny.
Již roku 1620 se na toto místo přiženil Václav Totušek, do vážené rodiny Češků., kteří patřili mezi starousedlíky. Lze předpokládat, že právě v této dávné době tedy zde žili naši předci, kteří se zabývali kovářským řemeslem.
Ještě jako malým klukům nám v dědině neřekli jinak, než kluci Kovářovi. Když jsem jako chlapec jedné staré paní (Skřipské) řekl, že nejsem Kovářů, ale Totušků, ona mi na to odpověděla. „Za to se nemusíš stydět. Tvoji dávní předci nebyli jen tak obyčejní kováři, ale vyhlášení kováři. Byli více než panští kováři.“
V podzimních měsících se nám povedlo zprovoznit kovárnu. Společně s hosty se učíme kovářskému umění a tím chceme oživit řemeslo, které k tomuto stavení od nepaměti patřilo.